Úloha o třech neznámých

„Je to vůbec divný,“ podotknu, studujíc dnešní rozvrh, „že v Bradavicích nemají obecný předměty. Třeba matematiku.“
„Nevadí,“ povídá San, „já matice nikdy moc nedala. A potřebovala jsem ji?“
„Potřebovala,“ podotknu.
„Ale houby. I tak vidím, že jste jedna za osmnáct a druhá bez dvou za dvacet.“
„A která jseš pak ty?“ rejpne do ní Gwen.
„Já jsem nezúčastněný pozorovatel,“ vytáhne San tužku.
„Ne, vona je za třikrát šest. Za druhou vodmocninu třista štyriadvaceti, za...“ nedám se.
„To jsi spočítala z hlavy?“
„Jasně.“
„Tess, já mám takový podezření, jestli nejsi taky Havraspár.“
„To teda nejsem!“
A jestli náhodou jsem, tak co.