Poslední setkání se Zuzanou je na světě. Děkuji velmi Miss Burnwood, že souhlasila býti mojí inspirací, a slibuji, že takhle ve větší, zcela samostatné povídce, nedopadne. Ale během DMD mi prostě nějak ujely slova. :)
Odkud a kam směřuje můj život nemám nejmenší zdání. Jsem armádní parchant, nalezenec, padlá. Nejsem nic. Jsem tábornice. Vlast nemám svoji, žádnou zemi rodnou, ni žádnou řeč, která by mi vlastní byla. Umím vařit, šít a kosti lámat, můžu tělo dávat, nebojím se ničeho, vždyť dvakrát už přežila jsem svoji smrt. Plním rozkazy. Kam řekli, tam jsem šla. Pak válka skončila a oni řekli: „Jdi domů.“
Kde nachází se domov toulavých koček? Snad kde jim jídlo dají? Či snad jim péči poskytnou? Bez původu bloudila jsem dlouho labyrintem světa. Srdce mé nakonec našlo domov sobě.
Pak políbila Zuzana zachránkyni svoji.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Tohle dopadnutí už mi ale z
Rya
Tohle dopadnutí už mi ale z hlavy nevymažeš! ;)
A opět speciální ocenění za krásu jazyka.
Možná je nechám malinko se
Kleio
Možná je nechám malinko se sblížit i kanonicky. ^^
skvělé, zase
Aries
Letos jsi moje pomyslná favoritka
awww!
Kleio
awww!
To je smutné, silné ale
Terda
To je smutné, silné ale přitom je tam ta naděje... Moc se mi to líbí!
Děkuji. Musela jsem jí na
Kleio
Děkuji. Musela jsem jí na závěr přihrát něco hezčejšího, než byla ta předchozí drabble o ní. Jsem opět ráda, že se líbí.
Nádherné drabble. Krásné
Profesor
Nádherné drabble. Krásné jazykově, dojímavé dějem.
Děkuji moc.
Kleio
Děkuji moc.
Hezké. A po pravdě řečeno,
Zuzka
Hezké. A po pravdě řečeno, sugestivně příšerný pocit z hlášky "jdi domů!"
Doufám, že nedošlo k
Kleio
Doufám, že nedošlo k psychické újmě na Zuzaně!
Ne, to zas ne. Jen mám hrozný
Zuzka
Ne, to zas ne. Jen mám hrozný soucit s lidmi a postavami, co nemají svoje doma, protože jsem sama na své doma (v různé šíři a v různých významech) strašně fixovaná.