Pimprlata

Kdysi jsem nabyl zcela mylného dojmu, že pedagog je takový novodobý hrnčíř. Dostane na práci amorfní hmotu, která díky jeho trpělivosti získává tvar, vlastnosti i budoucí účel. Pravda, beztvaré hmoty vídám denně dost, ale plácat už se do ní nesmí.

Někteří moji kolegové považují svěřence za marionety, které je třeba vláčet tak, aby dotyčný dělal přesně to, co se po něm chce. Nejlépe, stejně jako dřevěné loutky, bez řečí. 

Sám sebe jsem přetavil v cimrmanovského polovodiče. Oživlé dřevo, které mi s důvěrou svěřují bláhoví rodiče, je prakticky hotové k životu, jemným tlakem a tahem je třeba jen doladit pár nedostatečností.