Kdekoliv je ho třeba

Kradu úryvek z vlastní diplomky: 
...Filip z Alayracu, poslední, o kterém existují zmínky, uprchl do Katalánska. Brzy se však vrátil za věřícími do Donezanu, byl zajat a pravděpodobně upálen. O zbývajících Dobrých křesťanech se již prameny nezmiňují. Soudí se, že byli dopadeni anebo utekli přes Pyreneje do Katalánska, kde dožili v ústraní.

    Filip z Alayracu měl společníka, kterého sám vysvětil na Dobrého muže, aniž by na to měl formálně právo. Zanikající církev zajisté umožňovala výjimky. Teprve tento muž, Vilém Bélibaste byl posledním doloženým Dobrým křesťanem, můžeme-li jeho svěcení považovat za platné. V letech 1310 až 1320 se pohyboval po katalánské straně Pyrenejí. Setkal se tu s malými enklávami katarských věřících, kteří uprchli přes hory z hrabství Foix. Jediný Dobrý muž pro ně představoval jistou naději na přežití církve a jeho kázání prokazovala, že se dobře vyzná v písmu i v katarské nauce. Avšak Vilém Bélibaste osobně nedodržoval přísná životní pravidla, která byla určena Dobrým křesťanům. Putoval po kraji se ženou, kterou původně jen doprovázel a kterou v případě podezření prohlašoval za svou manželku. Jejich soužití však překročilo morální i náboženská pravidla a Raymonda Piquierová čekala Bélibastova potomka.

    Vilém Bélibaste byl na počátku roku 1321 vylákán pod záminkou udělení consolamenta umírající stařeně do hrabství Foix a zatčen. Za promyšlenou lstí stál biskup z Pamiers Jakub Fournier, budoucí papež Benedikt XII., který byl v těchto letech dohlížejícím členem inkvizičních tribunálů v Toulouse i v Carcassonne. Vilém Bélibaste předstoupil před tribunál, odmítl zavrhnout svou víru a byl upálen ve Villerouge-Termenés na podzim roku 1321.