Žádná spolupráce

Quincey MacNulty našel svou milovanou choť v salonku. Měla kolem sebe rozložený snad veškerý porcelán, včetně toho svátečního s kytičkami a zlatým proužkem, střídavě nahlížela tu do jednohu, tu do druhého šálečku, a tvářila se zoufale.
"Co se tady děje?" zeptal se zvědavě Quincey, "dostala jsi opravdu velikou chuť na kávu?"
Cho odložila šálek a fňukla: "Omlouvám se, spotřebovala jsem všechnu kávu."
"A jak se to stalo, drahá?"
"Chtěla jsem zjistit," řekla a tváře jí mírně znachověly, "jestli se nám narodí malý čaroděj, nebo malá čarodějka."
"A co jsi zjistila?"
"Že kávovou sedlinu nesmím vypít, abych z ní něco vyčetla."