Přízračné jméno

Nikdy to samozřejmě nahlas neřekl, ale v duchu se vždycky usmíval nad tou hříčkou osudu. Jméno Skywalker sedělo jeho padawanovi dokonale - létal s neuvěřitelnou lehkostí, jako by byl opravdu stvořen chodit po obloze. Ať už to bylo ve vesmírné lodi, na speedsteru, nebo uprostřed skoku v souboji na meče. A jeho oči byly stejně modré, jako obloha, na které byl doma.
Jenže i tu nejmodřejší oblohu někdy pokryjí mraky.
V bolesti na tyto myšlenky dávno zapomněl. Ale pak se po dlouhé době objevily znova.
Byl tu další Skywalker, stvořený chodit po hvězdách. Další modré oči. Další kousek nebe. Nová naděje.