Mluv! Nemluv! Mluv!

“Nic mi neříkej!” zaječela Karolína. “Je mi to všechno jasný! Žádné školení! Co to bylo za ženskou! Mluv! Nebo radši mlč!”
“Prosím tě, Karolíno,” začal Jiří. “To už tady přece jednou bylo! Žádná…”
Karolíně ale žárlivost zatemnila mozek. “Neřekneš? Tak víš co? Sbal si ten svůj smradlavý kufr a táhni za ní zpátky!”
Jiří naštvaně kufr opravdu popadl. Nezavřel ho, ale otočil dnem vzhůru. 
“Ty žárlivko jedna praštěná,” zalovil ve změti prádla. “Tohle mělo být pro tebe! Překvapení! Jenže jak s tím ti blbci na letišti mlátili, tak povolilo víčko, chápeš!”
“Jiří,” zjihla Karolína. “Kvetoucí korál! Hit sezóny! Jsi úžasný!”