Na cestě

„Poslední dobou mi připadáš nějak bez šťávy, tak jsem si říkal, že bych to na chvíli vzal za tebe. Určitě bych to zvládnul, konečně, navigaci máme skvělou, vidět je zdálky i v noci, zpacifikovat ostatní zvládnu taky, distribuce jídla a pití je už celkem zaběhlá a předávání pokynů shůry bychom společně nějak zařídili. A ty si tak na měsíc odfrkneš.“
„Nne.“
„Na týden?“
„Nne.“
„Jak myslíš. Ale uvaž, že já, na rozdíl od tebe, bych se nestyděl zeptat se místních na cestu.“
„Nne. Uuž nna zzačátku jsme sse ddomluvili jjasně. Jjá vvedu, ty mmluvíš. Aačkoli, občas bys mohl ssklapnout, Aarone.“