Inspirováno scénou na konci čtvrté knihy Sandmana.
A teď se mi ještě přiznejte, komu z vás jsem svoje Údobí mlh půjčila!
Západ hořel. Nad mořskou hladinou zářila jedinečná a neopakovatelná kombinace barev.
Lucifer přes špičky propletených prstů sledoval, jak slunce zapadá za obzor.
Bůh byl opravdu umělec. Jeden každý západ slunce od stvoření do té chvíle byl jedinečným uměleckým dílem. Dokonce i v dobách, kdy ho mohly vnímat jenom améby v živném roztoku moří, plýtval Bůh svým uměním na dechberoucí podívanou končícího dne. Umělec od prvního do posledního dechu. Stvořitel.
Lucifer lehce nakrčil obočí. V hlavě se mu formovala myšlenka.
Tohle zvládnu taky, usmál se.
A když slunce zmizelo docela, vstal z pláže a vyrazil na cestu za stvořením vlastního vesmíru.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Já mám vlastní (ale černobílý
Julie
Já mám vlastní (ale černobílý). Nicméně je to moc hezký a úplně chápu, kde se to v Luciferovi bere.
wáu, to je úžasný
Aries
wáu, to je úžasný
Bezva!:)
hidden_lemur
Bezva!:)
Scéna se západem slunce je
Rya
Scéna se západem slunce je moje oblíbená!
Líbilo! :-D
To je vpravdě boží!
Danae
Za komentáře děkuju, ale kdo
Aveva