Poprvé a naposled

„Chvála Kristu.“
„Amen.“
„Otče, dlouho jsem nebyl u zpovědi. Vlastně nikdy.“
„To je zlé, synu. Ale nikdy není pozdě. Co tě tíží?“
„Mám toho víc: žiju nevyrovnaný život, mám špatný vliv na svou sestru, spím po putykách, dost piju a taky zabíjím pro peníze.“
„Zabíjíš?!“
„Ano, otče. Už to ani nepočítám.“
„To je strašlivé, ale Bůh odpouští. Lituješ svých hříchů?“
„Nikdy. Zabíjím čarodějnice a stvůry.“
„To je chválihodné. Už v bibli se...“
„Prý se tu někde schovává černokněžník.“
„V chrámu božím jistě ne!“
„Tak polez ven, ty falešnej parchante. Mařenko, jestli začne zdrhat, tak ho přišpendli k tý dřevěný lavici.“