Zrnění

Zrovna když jsem si sedla k snídani, do kuchyně vešla cizí žena v Evině tričku.
"Brýtro," zamumlala a proklouzla na balkon zapálit si cigaretu.
To už se do kuchyně dopotácela i Eva. Tvářila se jako batole, které se právě chystá před matkou vyklopit na zem přesnídávku.
"To je ta Pavla?" zašeptala jsem.
"Jsi moje spolubydlící, ne rodič," odsekla Eva.
"Když mi nic neřekneš, dáváš prostor interpretacím!"
"Interpretuj si to, jak chceš, stejně nebudeš mít pravdu."
"Moje interpretace je, že jste ve vztahu a obě to popíráte."
"Nejsme."
Začala jsem se smát, až kolem létalo zrní.
"Nech toho!" zakoulela očima Eva.