Hříbě

Ryko Niman těkal pohledem mezi dvěma hřebečky. Jejich šedivá srst zatím vypadala obyčejně, ale už si dokázal představit, jak se v dospělosti vybarví - do lesklé, ocelové šedi, která dala tezarijským modrákům jméno.
"Tak kterého?" popoháněl ho otec, kterého už nebavilo postávat v lezavém, vlhkém dni u ohrady. Rykovo rozmýšlení toleroval první hodinu, druhou už jen nasupeně mlčel a teď se rozhodl zakročit.
"Tenhle má lepší krok, ale..."
Ryko se natáhl se ke blížšímu z koní, který zničehonic popošel a vtiskl mu čumák do dlaně.
"A máš vybráno," konstatoval otec. "Tenhle je, myslím, Rezekvítek."
"Rezekvítek? Pche! Tenhle se bude jmenovat Fantom."