DMD č. 22. pro 22. 4. 2023. Téma: Paralýza výběrem

Jirka trpěl utkvělou představou, že měnit zavedený oděvní styl přináší smůlu. Jeho outfit vždycky musel mít tu správnou značku. Pokud ji neměl, trpěl paralýzou a nebyl schopný vybrat si nic jiného. Touhle úchylkou trpěl už od dětství a získal ji zřejmě v mateřské školce. Jednoho dne měl nehodu, která vyžadovala výměnu oblečení za nové. Zašel do značkového obchodu, kde ho omráčily ceny i výběr, který se nabízel. Všechny ty proužky a fajfky mu nic neříkaly, on hledal svoji milovanou a nenahraditelnou značku. V Pepcu konečně uspěl. Z obchodu vyšel s papučkami Hello Kitty a blaženým úsměvem na tváři. Jeho kočka!

Seržant Shadwell kráčel nahoru po schodech a každých pár kroků se zastavil. Pořád nemohl uvěřit tomu, co se stalo. Před sebou držel pravici s nataženým ukazovákem a hleděl na ni se směsicí hrdosti a hrůzy.
Madam Tracy otevřela dveře. Seržant obvykle vydupal po schodech nahoru ráz naráz, tohle opatrné přibližování bylo vskutku zvláštní.
„Božíčku, co se vám stalo s prstem?“ zeptala se starostlivě.
„Nepřibližuj se, jezabélie, neručím za sebe!“ zavrčel seržant Shadwell.
„Vypadáte bledý,“ pronesla madam Tracy konejšivým hlasem a otevřela dveře bytu dokořán: „Nechcete si jít lehnout?“
Seržant Shadwell se zarazil. Jít domů nebo do doupěte neřesti? Těžká volba.

"Dobré rá..."

"Pa-pa-da-dá, překvapení! Všechno nejlepší k narozeninám, Krytone!"

"No ne, jak jste věděli, že se dnes vynulovalo moje 32-bitové počítadlo?"

"Prostě se zeptali a pak vymazali... to je jedno, pojďme radši na dárky:

Kocour si už týden nelízal oblečení, takže je třeba vyprat patnáct praček! Rimmere, co ty?"

"Rozhodl jsem se chronologicky setřídit svoji sbírku záznamů partií kostek a dát ti možnost to realizovat."

"Ách, mnohokrát děkuji. A vy, pane?"

"Já pár dnů nemyl nádobí, takže mi dovol potřást ti gumovou rukavicí! S čím začneš?"

"Jémine, já za-za-za-za-za-za-za-..."

"Tak, vopičáku, to se povedlo - a všechny dárky zbyly na nás..."

Celý rok ji připravovali a mazali vonnými oleji.
Celé dny je učili všemu dostupnému vědění.
Mohla si ke králi vzít, co chtěla.
Mohli si vybírat z královských pokrmů.
Když došlo na lámání chleba, požádala jen o to co jí poradil vykastrovaný správce.
Když se jich zeptali, požádali jen o zeleninu a vodu.
Měla jednu noc na to, aby zjistila, jestli se rozhodla správně.
Měli jeden měsíc na to, aby prokázali, že se nemýlili.
Jako královna na chvíli zaváhá, ale nakonec zvolí záchranu svého lidu.
Jako správci provincií a nejvýše postavení muži v království nezaváhají v péči ani v jámě lvové.

Z pokoje pro hosty přestavěného na šatnu se ozývají divné zvuky.
„Stede, je tu taxi!“ volá Lucius na svého šéfa, kterého se rozhodl vytáhnout mezi lidi a trochu mu ukázat, jak to chodí. Stede se totiž teprve nedávno vyoutoval a Lucius se za něj cítí částečně zodpovědný.
A když jsme u toho opuštění skříně...
„Tak sakra, kde jsi?!“
Stede vyjde na chodbu a v rukou má dvě téměř identická saka.
„Blankytně modrá nebo pomněnkově modrá? Luciusi, tady jde o můj milostný život a já se prostě nemůžu rozhodnout! Co když se mi bude líbit někdo, kdo nesnáší modrou? Nikam nejdu!“

„Konzervativní léčba zahrnuje cílená antibiotika, antipyretika a analgetika,“ informovala pacienta Daisy. „Pak jsou tu chirurgická řešení. To méně invazivní znamená punkci abscesu, odsátí hnisu, aplikaci antibiotik. Anebo to kolegové na sále otevřou, provedou hloubkové čištění a během půl hodiny je po problému. Operace by proběhla ambulantně, pod lokální anestézií. Následovala by zhruba týdenní fixace, mírnění otoku a bolesti, extrakce stehů a krásná památka v podobě deseticentimetrové jizvy. Tu pak můžete ukazovat chlapům v hospodě a líčit jim svůj hrdinný souboj s krocanem.“
„Hmm,“ ošklíbal se pacient, „a musí se s tím něco dělat?“
„Nemusí. Už máte rezervované místo na hřbitově?“

Přišel do baru v brzkou hodinu – vždyť venku ještě pálilo slunce – a objednal si pivo. Mladý kluk, mlíko mu teklo po bradě. Panic, zhodnotil ho Tommy a podal mu vychlazený budweiser.
Držel se své třetinky jako záchranného lana a pořád se otáčel přes rameno a pokukoval po holkách. Dvě se líně pohupovaly na nízkém pódiu a zbytek lelkoval s mladými vojáky kolem jukeboxu.
„Která se ti líbí?“ prohodil zběžně Tommy.
Kluk zarazil pohled do země.
„Když za nějakou půjdeš, hlavu ti neukousne.“
Otočil se podesáté, fascinován. Otřel si zpocené dlaně, dojemný a ztracený, a zamumlal:
„Radši si dám další pivo.“

Co se děje, Humphrey? Nesouhlasíte s návrhem restrukturalizace úřední správy?

Ba právě naopak. Jedná se nepochybně o zcela zásadní krok k efektivnějšímu fungování úřadu. Veřejnost ale bude zajímat, proč má mít právě tyto parametry. Šetřit je možné nejen rušením pozic, ale i snížením vytápění či zastavením deratizačních prací. Kdo by ostatně zabíjel ty roztomilé tvorečky, že?

Co tedy navrhujete? Návrh je potřeba odevzdat dnes.

To je samozřejmě na Vás. Pokud byste se ale chtěl připravovat na večerní tiskovou konferenci, mohl bych vybrat nejvhodnější variantu.

Tiskovou konferenci?

Ráno jsem ji domluvil k Vašemu návrhu.

Dobře, nějak to zařiďte.

Jistě, pane ministře.

Konečně se mu jeho dcera ozvala. Moc se těší, až ji zase uvidí. Vlastně ho dost mrzelo, když s ním před deseti lety náhle přestala komunikovat. Představoval si, jak před něho předstoupí a odprosí ho za ta léta nejistoty. Také doufal, že se má skvěle. Vlastně ne. On to věděl. Vychoval ji dobře. Určitě má muže ze stejně smýšlející rodiny. Dobrou práci a dělá čest své vlasti.

Zvonek. Konečně. Přišel ke dveřím a otevřel. Před ním stojí cizí potetovaný muž s jiným cizím černým. Asi sluhou? Chvíle zmatení.

"Ahoj tati," promluví ten cizí muž. "Tohle je Hassan. Budeme se brát."