Po březích Lotu

Pozvolna plynou vody Lotu jihem Francie směrem ke Garonně.
V kraji stejného jména se k němu blíží Celé v rozverných meandrech. Vlní se mezi vrchy porostlými lesíky zářivě zelených středomořských doubků.
Ale břehy Lotu jsou zadumané. Nad pokojnou řekou ční vysoké skály, bělavé a narůžovělé, místy polité tmavě modrým manganem. Dolů visí popínavé rostliny a šlahouny ostružin. Najdeme tu převisy, pod nimiž pradávní lidé nacházeli útočiště.
Před Cahors, krásným staroslavným městem, se klene skvělý most s věžmi, jako náramek pro řeku. Ta si ho v zrcadle zálibně prohlíží a ve správném světle se most a odraz slévají v dokonalý celek.