Příběh, který se opravdu stal na basketovém táboře, kam jsem jako děcko jezdila. Páka byla úplně poslední disciplína jedné dopolední olympiády. Soupeři se v týmech vybírali podle věku - nejmladší proti sobě, nejstarší proti sobě, atd.
"Jak jsme na tom?" zeptala jsem se kapitána našeho týmu, když přišla řada na mě.
"Je to remíza," pokýval smutně. "O všem rozhoduješ ty!"
"Já to dám, neboj," ujistila jsem ho.
Oba jsme se podívali na mého protivníka. Velmi vysoký kluk, fakt dobrý basketbalista.
"Tvůj soupeř je extra silný, takže po tobě chci hlavně jedno... Soustřeď se a nevyvíjej víc energie, než kolik bude potřeba, abys nepovolila. Když to vydržíš dost dlouho, vyhraješ. On má sílu, ale ne výdrž..."
"Ty mi nevěříš!" obvinila jsem ho. Nemusel odpovídat, bylo to zřejmé. "Jestli vyhraju, budeš mi do konce tábora nosit batoh!"
Nosil!
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
dobrý :-)
Aries
dobrý :-)
Děkuju!
girliekatie
Děkuju!
...
gleti
hustý
Kdyby mi kapitán neporadil,
girliekatie
Kdyby mi kapitán neporadil, jak na něj, tak bych to nejspíš nedala :)
Tak to má být, skvělý konec :
mamut
Tak to má být, skvělý konec :)
Děkuju! :) Taky jsem si
girliekatie
Děkuju! :) Taky jsem si myslela, že to je skvělý, když jsem nemusela ten batoh nosit :D
Páni! Super!
Tora
Páni! Super!
Děkuju! Jsem vděčná
girliekatie
Děkuju! Jsem vděčná kapitánovi za dobrou radu! :)