„A moje děti si budou hrát s tvými dětmi a-"
Zasmál se. „Lily, ani nevím, jestli chci děti."
„Ale no tak!" Dlouze si odfrkla. „Proč ne?"
„Protože jsou příliš velký závazek."
„Dobře. Moje děti si budou k tobě domů chodit hrát, protože budeš jejich nejoblíbenější strýček."
„To je ještě horší!"
Zazubila se na něj. Ležela pod stromem a světlo pronikající mezi listy jí ve vlasech dělalo zlaté vzory. „Tak něco vymysli ty. Jaké to bude za dvacet let?"
„No, ty budeš bradavická profesorka."
Lily souhlasně přitakala.
„A já světoznámý výrobce lektvarů."
„A?"
Protočil oči. „A budu ti hlídat děti."
„Jo!"
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To se hodně povedlo, ta směs
Aries
To se hodně povedlo, ta směs naděje a smutku
To je krásná představa.
Alexka
To je krásná představa.
Nojo, hezké, ale v důsledcích
Esclarte
Nojo, hezké, ale v důsledcích dost smutné. Vlastně až po ty děti.
To je tak krásně hořkosladké
P.M.d.A.
To je tak krásně hořkosladké :-)