Vzdušné zámky

„A moje děti si budou hrát s tvými dětmi a-"
Zasmál se. „Lily, ani nevím, jestli chci děti."
„Ale no tak!" Dlouze si odfrkla. „Proč ne?"
„Protože jsou příliš velký závazek."
„Dobře. Moje děti si budou k tobě domů chodit hrát, protože budeš jejich nejoblíbenější strýček."
„To je ještě horší!"
Zazubila se na něj. Ležela pod stromem a světlo pronikající mezi listy jí ve vlasech dělalo zlaté vzory. „Tak něco vymysli ty. Jaké to bude za dvacet let?"
„No, ty budeš bradavická profesorka."
Lily souhlasně přitakala.
„A já světoznámý výrobce lektvarů."
„A?"
Protočil oči. „A budu ti hlídat děti."
„Jo!"