Tak kdo je tady namol?

Vojín základní služby se vratkým krokem vracel z vycházky do kasáren.
„Jdete pozdě, vojíne,“ vyštěkl na něj dozorčí na bráně. „Jméno!“
„Du zpi va,“ ztěžklým hlasem odvětil tázaný.
„To vidím,“ zavrčel dozorčí. „Ale vaše jméno!“
Vojín se na něj upřeně zadíval, hluboce se zamyslel a zřetelně slabikoval: „Du zpi va.“
„Vidim, vole, ale jak se jmenuješ? Tvoje jméno, sakra!“
„Du. Zpi. Va,“ slabikoval vojín s nechápavým pohledem upřeným na dozorčího.
„Vodveďte někdo toho magora, ať už ho nevidim!“
Tady to teda museli pořádně rozjet, když se mě ten blb dokolečka ptá furt na jedno a to samý, dumal vojín Duzpiva.