Konec vlády

Zapadlá knajpa v řídce obydleném městečku nabízela úkryt pro všechny možné podvratné živly. Šerif sice udržoval pořádek, ale na spoustu vykuků, s kolty proklatě nízko, jeho slovo neplatilo. Zvláště ne na domnělého pána a jeho sebranku posluhovačů, kteří se považovali za nejlepší střelce vůbec.
Dvoukřídlé nízké dveře se prudce rozletěly. Příchozí vzbudil krátkou pozornost, než se štamgasti vrátili ke svým pohárům.
„Whisky! Nalejvej!“ Zpod klobouku vykoukly dlouhé, rezavé, prameny.
„Mary, nemůžeš, jen tak…“
„Ale můžu, Freddy!“ Ženiny zelené oči plály ohněm. „Ta fosílie, která se považovala za zdejšího vládce, je konečně pod drnem!“
V texaském zájezdním hostinci vypuklo oslavné šílenství.