Mezi psem a pštrosem

Probudil jsem se ze svého neklidného spánku. Potřeboval jsem si pročistit hlavu. Vzal jsem Banditu a šli jsme se projít.
Zelené slunce příjemně hřálo do obličeje a pod nohama mi bublal potůček, který zářil všemi barvami.
Když jsme došli na mýtinku, v dáli jsem viděl tvora. Velikostí byl jako pes, ale měl tvar pštrosa. Na hlavě se mu tyčily dva parohy, z nichž jeden byl zaseknutý ve stromě.
Přišel jsem blíž a snažil se Štrolenovi pomoct, ale paroh se ani nehnul. Budeme ho muset zlomit.
Štrolen se na mě podíval úzkostlivým pohledem. Není zbytí, jiné východisko nevidím. Chudák Štrolen.
Křup!