Pragmatička

Dokud byl plukovník doma, v hlavě mu vířily myšlenky jako můry kolem světla, z předchozího dne si moc nepamatoval a rostlina ho vábila i děsila zároveň. Venku ho však sladká vůně a smích dětí, které přes zákazy rodičů zase přiběhly, zase opojily do bezmyšlenkovitého štěstí. Možná že rostlina sama nevěděla, jestli je přítel nebo nepřítel, v těchto intencích rostliny neuvažují, jsou ryze pragmatické. Když jste celý život vázáni k jednomu místu, kde se ocitnete náhodně a bez možnosti změny, musíte z něj vytěžit maximum, ať už jde o symbiózu nebo parazitismus, tenhle život vám byl předurčen a žádný jiný nebude.