Srdce

Buch, buch, buch. Srdce vytrvale odbíjí vteřiny, to srdce mnohokrát zlomené a znovu neobratně poslepované, tiché srdce člověka, který se snaží neztratit sám sobě.
Buch, buch, buch, buch. Pod srdcem dítě, s dítětem druhé srdíčko, zatím netušené, ale mnohem rychlejší. Jen shluk buněk, ne větší než slepičí vejce nebo malá myš, přesto nese dosud nepoznanou naději.
Buch, buch, buch. Třetí srdce člověka, spojeného jen dlaní svírající dlaň, srdce odhodlané probít se hradbami nejistot a být pevnou skálou.
Je noc.
První srdce zpomaluje, jak ho zvolna objímá spánek.
Druhé ještě spánek nezná, ale následuje rytmus prvního.
Třetí srdce bdí.
Pozoruje.
Miluje.