Svatá skořice!

V Železném hradu svítá. Stín, plížící se chodbou, vyhodnotil, že nejvhodnější čas je, když jeho nepřítel ještě spí.
„Tvá spotřeba kořeněného čaje, pane de Saint, začíná nabýval závratných výšin. Je nutné, abys tuto svou závislost omezil,“ pronese vážně templářský velmistr.
„Jo! Kdo to má furt vařit?“ stěžuje si kuchař.
„Já vám dám závislost,“ zabručí Henry de Saint a z pečlivě uzavřené nádoby na polici v kuchyni šikovně vypreparuje dlouhý hnědý předmět. „Když říkám, že ráno potřebuju masalu, tak prostě potřebuju masalu!“
KŘUP.
„PRSK!“
„AU!“
Past sklapla. Kocour Šedivák, nastražený kuchařem, s uspokojením zatíná drápy do holých nohou své ubohé oběti.