Provinilý

V noci na hlídce nebývalo nikomu do řeči. Výjimkou byl Kruege, který neustále něco mlel. Ale dneska byl podezřele zamlklý. Poeta s ním skoro půl noci vydržel neříct ani slovo, ale pomalu začínal mít toho ticha plné zuby.
"Můžeš mi říct, jak je možné, že ty, který jindy nezavřeš hubu, najednou mlčíš?" zeptal se a prolomil ticho.
"Přemýšlím že zajdu ke zpovědi. Jen nevím, kde ta místnost, kde se zpovídáš je," zabručel Kruege.
"Ty a ve zpovědnici? Můžeš mi říct důvod?" divil se Poeta.
"Dneska jsem se přežral nutrie," povzdechl si Kruege. Poeta měl co dělat, aby se nezačal smát.