Prozření

“Kde se tady… ale to je jedno. Cos přines?”
“Co třeba džus a aspirin?”
“Díky ti, můj šlechetný zachránče!” Hodil po Bodiem vděčný pohled. Vypil džus a musel si nutně odskočit. Když se vrátil, povídá...
"Já se včera tak zlinkoval, že jsem žuchnul ze schodů."
Bodie se rozchechtal na celé kolo.
“To vůbec neni vtipný, já…,” v tom mu to došlo.
“Bodie, my jsme…?”
Bodie se tvářil jako mlsný kocour.
Doyle hlasitě polkl a postupně rudnul, jak se mu vybavovaly detaily ze včerejší noci.
"Jsem rád, zlato, že sis to konečně uvědomil."
Přistoupil k němu a věnoval mu dlouhý polibek.