Romantický návrat do současnosti

Fandom

Úvodní poznámka

Protože se mi ani nechce znovu vkládat už zveřejněnou věc ani bych nevěděla, co vybrat, přihodím něco jiného, co pro mě rozhodně zvláštní význam má, protože jsem si tak splnila hned dvě přání. Přála jsem si napsat na Jméno růže už také něco, v čem by bylo alespoň trochu krásy. Dále mi bylo zpětně líto, že mě u tématu Olověné kruhy nenapadly kostelní vitráže. Myšlenka si nedala pokoj a nakonec jsem tak aspoň mohla uzavřít svůj neromantický výlet do světa Ecova románu: http://sosaci.net/node/12170
Poznámka: Lézt za bílého dne do areálu opatství je jistě šílenství, ale věřte, že praštěná bych na to byla dost. Tedy - aspoň když bych věděla, že se za chvíli stejně přemístím domů. Ale nahnáno jsem samozřejmě měla až až.

Drabble

Zůstat musím do západu slunce.
Stejně jsem zvědavá na klášter. Podívám se aspoň zvenku.
Když ale objevím pootevřená vrátka, neodolám. Přestože se klepu, aby mě nenachytali.
Nikde nikdo, ale radši zapadnu do kostela. Tympanon vypadá nádherně, ale neodvažuju se tu okounět.
Uvnitř vidím mnicha, naštěstí pohrouženého do modlitby. Zalézám za pilíř. Slunce už skoro zapadá.
Úžasný chrám. Vznosná klenba, elegantní sloupoví, jemně tesané hlavice, barevná skla. Meditující mnich působí pokojně. Jako celé tohle místo.
Jen barva vitráží připomíná krev.
Vysvitne slunce.
Protější okno se náhle rozplývá. Vše pohlcuje planoucí, ohnivá červeň…
Probouzím se doma.
Naproti září v oknech zapadající slunce.

Téma

Autorův výběr 2014