Pohlednice

Ještě jedno nesoutežní... nemohla jsem si pomoct.
Říkadlo je z pohádky O Popelce, měla jsem ji namluvenou na kazetě a jako malá jsem tuhle verzi milovala.
----
Mha přede mnou,
Mha za mnou...
Tak zní zaklínadlo z pohádky. Klíč ke štěstí zamčený v truhlici... Pohádkám jsem dávno odrostla a na štěstí za říkanku už také nevěřím. Přesto si připadám jako v pohádce. Jako ve snu. Mlha. Bílý závoj halící krajinu. Jemný déšť studí na tvářích. Smáčí nízký vřes nesměle vykukující z mechu. Fialová očka v záplavě zelené a hnědé. Kapradí natahuje prstíky k šedé obloze. Zemitá vůně rašeliny se mísí s vůní deště. Z dálky se ozývá bekání ovcí. A mlha je všude kolem. Bílý závoj halící krajinu pohádek a pověstí...
Mha přede mnou,
Mha za mnou...