BJB jak řemen!
Aneb "hráli jsme si se spolubydlícíma v psaní. Každý jedno slovo. A dokola." Nevím, kdo je větší literát, ale vzhledem k tomu, že jsem zapisovala, tak se nestydím si to sem dát. ;)
Ležela ve staré rozvrzané houpací židli.
Najednou se mi v hlavě rozezněl poplašný hlas. Doktor říkal, že jsme manželé. Kdo to řekl? Můj doktor na hlavu? Vždyť já beru jen drogy. Probudila se a oslovila mě: "Vláďo, vzal sis prášek?"
"Ne."
Tím jsem asi všechno zkurvil. Teď se naštve a bude mi nutit svoje léky. Nechci žádný vedlejší účinky, sakra!
"Zhasni to zasraný světlo!" vykřikl jsem. "Nevidím už ani svoje halucinace."
Doktor říkal lži.
"Je čas začít žít, ženo moje."
Pistole se válela v jejím klíně. Intenzivně mě propalovala pohledem. Zhasla. Léky odeznívaly a tma přicházela. Doktor měl možná pravdu.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To jste teda dobrej spolek,
Danae
To jste teda dobrej spolek, takhle pěkný drabble!