Stín noci proťal paprsek. Vrzly dveře koupelny a bosá chodidla pleskala o dlaždice. Silueta vplula na koberec. I pleskot zadusila modř a obrysy Velké medvědice na obloze. Jenom temná silueta se jemně rýsovala proti temnému oknu mléčné dráhy. Celá jako by jen zářila. To drobné, kapky vody na kůži jemně světélkovaly. Štíhlá, nahá postava se prosmekla pokojem. Než ulehla, ještě trochu drobně zářila. Bílé prostěradlo kopírovalo její postavu. Další se vzneslo a polokoule napjaly šapitó cirkusu a cudně jím zakryly i její pevné boky. Jenom rytmické nádechy a výdechy hýbaly v ten moment celým tím světem. Prostěradlo ji příjemně chladilo.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit