Krteček a sova

Sova zvolna letěla nad rozestavenou krtkovou haciendou. Budoval si ji již třetím rokem a stále nebyla hotová. Uviděla ho, nejprv jako malou postavičku, když se však k němu se svistem větru rozletěla, už ho dokázala zaostřit lépe.
Krteček potěšeně zamával a zvolal: "Sovo, budeš moje kamarádka stejně jako je myška a zajíček?"
Sova jej beze slova chytila do pařátů a zaryla do něj drápy, stejně jako v předchozích dnech do jeho přátel.
Když pak na stromě přežvykovala čumáček, tiše zahoukala: "Jaká to náhoda, normálně mívám hlad, ale tentokrát mi příroda prokázala tolik dobra."
Náhody se v kouzelných lesích stále dějí.