První měl všechno, na co si ukázal.
Obdiv. Výborné známky. Místo ve famfrpálovém týmu a nejkrásnější holku na škole.
Druhý se mu vyrovnal inteligencí, smyslem pro humor i oblíbeností.
Navíc byl nebezpečně pohledný.
Mohl mít každou sukni.
Třetí byl ten hodný. Roztomilý.
Někdy až trochu plachý, ale vždy ochotný všem pomoci. Nezkazil žádnou legraci a ač měl velké tajemství, každý ho měl rád.
Oh, byl tam ještě čtvrtý, že ano?
Ten, který za ostatními běhal a snažil se zachytit něco z jejich lesku.
Ten, který neměl ani obdiv, ani nadání a už vůbec ne holky.
A tak si nasadil masku.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Musím říct, že z toho
Scully
Musím říct, že z toho zvláštním způsobem mrazí. A je to skvělý.
Strašně smutné :(
Rya
Strašně smutné :(
*lapá obdivem po dechu*
Jacomo
Tohle je jedno z nejkrásnějších vystižení Pobertů, co jsem četla. A ta poslední, zdánlivě obyčejná věta bere dech...
Zatím se mi líbila všechna tvoje HP drabblata.
:(
Tenny
:(
Na druhou stranu, já to beru tak, že třeba Neville na tom byl podobě a přece se z něj vyklubal hrdina. Můžeme být dobří lidé, i když nám štěstí nepřeje. :)
Přesně tak.
Peggy
Přesně tak.
"O tom, jací jsme, rozhodují naše volby."
Však já myslím, že ten
Esclarte
Však já myslím, že ten Pettigrew měl zpočátku budit dojem, že je takový Neville. Slabší a ustrašený, napohled politováníhodný, a přitom statečný... a ve skutečnosti byl on tím gaunerem.
Z té poslední věty opravdu
Owes
Z té poslední věty opravdu mrazí. Šup do oblíbených.
Moc hezké!
Peggy
Moc hezké!
Brrrr. Kachna. :)
Lady Lestrade
Brrrr. Kachna. :)
Skoro si myslím, že kdyby
Lejdynka
Skoro si myslím, že kdyby běhal sám a ne za ostatními, tak by se možná taky počítal. Ale ve společnosti, ve které byl, to prostě jinak dopadnout nemohlo.