Poznámka: Tak strašně jsem chtěla vytvořit něco v klasickém metru... ale zjistila jsem, že na to nemám (nemohla jsem z hlavy dostat rytmus alexandrínu...) a zabásnila jsem si jen tak obyčejně :)
Hrníček s čajem na parapetu
krásné ráno s medem z květu
paprsky slunce bíle zářící
chlapec s kolem o závod běžící
společnost smutná s konvicí čaje
sníh na střechách s jarem pomalu taje
bílý ubrus s pomněnkami
čekám marně se vzpomínkami
na tvůj návrat daleký
řekni, že za dveřmi jsi to ty.
Potichu brouká si auto na ulici
talíře smutně koukají na polici
prázdný hrnek a ty tu stále nejsi
chci ti dát talíř a říct ti: Dej si
snídaně je ponurá osamělá
koukám z okna posmutnělá
slunce je v poledni a já stále sama
ne, nemám ráda tahle rána.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To je moc pěkný. A nevím proč
Danae
To je moc pěkný. A nevím proč, zasazuju si to někam do třicátých let. (Asi ten chlapec s kolem a ubrus s pomněnkami :)
Já tak nějak taky. Auto vidím
Saphira
Já tak nějak taky. Auto vidím rozhodně jako takové to z třicátých let. A je to Paříž :)
Děkuju! :)
Paříž? Pro mě ne. Ale 30.
Dangerous
Paříž? Pro mě ne. Ale 30. léta ano. <3
moc se mi to líbí
Aries
moc se mi to líbí
to mě těší ^^
Saphira
to mě těší ^^
Líbí! Má to skvělou urban
Kleio
Líbí! Má to skvělou urban atmosféru. :)
Chí, děkuju! :)
Saphira
Chí, děkuju! :)
Snažila jsem se o něco strašně lyrického, ale znělo to strašně, tak jsem psala, jak mi to šlo pod drápky :)
Krásné.
Ebženka
A připomíná to "Ty kapky deště plačící, tvůj deštník, jak jde ulicí, a na nároží zaváhal, a kráčí dál..."
Musela jsem zagůglit, ale
Saphira
Musela jsem zagůglit, ale děkuju :)
Přidávám se k pochvale. Je to
Aplír
Přidávám se k pochvale. Je to pěkné.
Děkuji za pochvalu :)
Saphira
Děkuji za pochvalu :)
Jé, to je dobře vědět, že to
Lejdynka
Jé, to je dobře vědět, že to je Paříž, hned to zase zapůsobilo trošku jinak.
A líbí se mi to, je to takové hezky klidné, ranní, ale taková rána taky nemám ráda.
Až tak to mění? :) Já při
Saphira
Až tak to mění? :) Já při psaní myslela na snídaně v Paříži, u bílých záclonek... *nostalgie*
:)))
tak to by mě rozplakalo,
Samantha
jak je to krásně smutný...doufám, žes ten pocit nikdy nezažila! Ale píšeš, jako kdyby ano. Nádherný...
Jedno takové čekání-nedočkání
Saphira
Jedno takové čekání-nedočkání jsem zažila, ale ne vyloženě v téhle situaci :)
Děkuju! :)