Miluju tvoření dialogů v absurdním dramatu, jo a jo a jo. Ehm. Tak teď to drabble. :D
Venkovská cesta, strom.
ESTRAGON: Pláčou námořníci rum?
VLADIMIR: Záleží, jak dlouho chceš čekat.
ESTRAGON: Pijou námořníci jenom rum? Žádnou vodu…
VLADIMIR: Třeba se vypařil. (podrbe se za uchem)
ESTRAGON: Alkohol se pak určitě vypařil. Ale co když je tlačí bota?
VLADIMIR: No a co pak zbyde… (rozmáčkne blechu) na suchu.
ESTRAGON: To bolí. Opravdu. Pak už to nestačí ignorovat, ani sem tam syknout.
VLADIMIR: My, třeba. (otře si ruku do šatů)
ESTRAGON: Vždyť, ta moje zpropadená bota. Slzy mi vyhrkly, nejednou.
VLADIMIR: Opakovaně! Pořád tu není!
ESTRAGON: Otázka je… pláčou námořníci?
VLADIMIR: Jo, je… teda není. A myslíš, že přijde?
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Pořád si myslím, že máš někde
Kleio
Pořád si myslím, že máš někde tajně celý scénář se scénami, které se nehrají, a jen je opisuješ. :-*
Možná i jo, s ohledem na to,
Dangerous
Možná i jo, s ohledem na to, jak lehce se mi to píše a jak moc mě baví to vymýšlet. :-*
Aneb ať je téma jak chce
Lejdynka
Aneb ať je téma jak chce absurdní, do Čekání na Godota se to vždycky nějak schová :D
A to jsem tenhle fanndom na
Dangerous
A to jsem tenhle fanndom na to ani nechtěla, ale pak se nejak napsal! :)
Mě letos neustále napadá Pán
Lejdynka
Mě letos neustále napadá Pán prstenů a Silmarillion, ale nechci to psát pokaždý. Tudíž chápu, něco se ti prostě plete do myšlenek a hotovo.