Splněné přání

„Volala jste mě, královno?“ čaroděj se uklonil.
„Věřím už jen tobě, proto… jak víš, jsem osamělá. Toužím po někom, koho nebude zajímat má moc, bohatství, postavení, někoho s velkým srdcem, zároveň nechci, aby mi mluvil do vládnutí.“
„Vím přesně, co chcete! Procestuji čas a najdu… velké srdce a malý mozek.“
Následující den
„Je v zahradách, jak jste si přála.“
Oblékla se prostě, ale vkusně. Když však vkročila do rozkvetlého sadu, nevěřila vlastním očím. Malá hlava, protáhlý krk, mohutné tělo, čnící nad koruny stromů.
„To je…“
„Apatosaurus. Srdce obludné, mluvit neumí, jen… toho hodně sežere a každý záchůdek je mu malý.“