Krása je pomíjivá

Pohřeb. Poslední místo kde se pozůstalí a zemřelý setkají tváří v tvář. Ti co zůstali se před pohřbem připravují. Oblečou si své černé šaty, upraví sí vlasy, setřou slzy a nechají je opět téct. Musí vypadat dobře. Myslí si, že to dělají pro toho v rakvi, ale on je neuvidí. Neuvidí napudrované tváře, namalované rty. Ale oni uvidí jeho. Jeho tvář strhanou nemocí. Poškozenou nehodou. Bezbarvou, bezcitou tvář. Ale někteří to tak nechtějí. Chtějí vypadat dobbře i po smrti. A proto platí nám. Balzamovačům. Za vzpomínku pro jejich rodinu. Za nádhernou a bezchybnou tvář. Oni můžou. 6iví dobře vypadat musí.