Vzpomněl jsem si, jak mi tuto pohádku kdysi četla maminka, která ji našla v jedné starodávné knize. Poetika domorodců byla také jedním z důvodů, proč jsem si ke svému studiu vybral historii této dávné civilizace, jejíž písmo zůstává stále nerozluštěno. Legendu jsem také mnohokrát vyprávěl svým dětem.
Zde je:
Jednoho horkého dne cestovala krásná královna Šimata za svým snoubencem, králem sousední říše. Protože měla žízeň, dala zastavit svá nosítka u nuzné chatrče, a nahlédla, ovívána vějíři, dovnitř. V chatrči seděla na zemi mladá dívka, zpívala si a tkala koberec. Tu náhle jeden vetkaný žlutý motýl ožil a začal třepotavě poletovat.
Tak snad jsem to Vajíčkům moc nezkazila. Zdali je královna hodná, nebo zlá, a co se stane dál, nechávám na fantazii pokračovatelů.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Jé, věděla jsem, že když
Esclarte
Jé, věděla jsem, že když navážeš ty, bude to stát za to.
Moc děkuji! (myslím, že
Hippopotamie
Moc děkuji! (myslím, že příběh od začátku tak nějak chytil dobrý rytmus)