Smlouva

„Proč si jí chceš vzít?"
„Mám jí rád."
„To řikali i ti předchozí."
„To jsem potřeboval vědět..."
„Víš, kolik jich bylo?"
„Ani ne."
„Šest."
„Ano pane. Proč mi to říkáte?"
„A kolik si myslíte, že jí milovalo?"
„Všichni?"
„Ani jeden."
„Já nejsem jako oni."
„A kolik si myslíš, že chtělo věno?"
„Začínáte mě nudit."
„Šest."
„Gratuluji k výpočtům."
„Myslíš, že jsem blbej?"
„Ne a mohli bychom se dostat už k té smlouvě o předání věna?"
„Proč si jí bereš?"
„Dáte mi už tu smlouvu?!"
„Proč si jí bereš?"
„Kašlu na svatbu, bez věna mě nechtějte," nastvaně odkráčel.
„Tohle vždycky zbere..."