Kůň je jednou hříbětem...

Fandom:Malá parafráze na Saturnina
Teta se divila, že dědeček na mne nezanevřel, pokládala to za stařeckou vrtkavost a podotkla, že kůň je jednou hříbětem a člověk dvakrát dítětem. Šel jsem tedy hrát s dědečkem šachy.
Teta Kateřina netuší, že zrovna ona toto přísloví vlastní osobností vyvrací. Málokdy jsem měl v životě příležitost potkat osobu, která by jednala méně dospěle než ona, a chovám ošklivé podezření, že fáze dětinského chování v jejím životě bude pouze jedna - od narození až do smrti.
Možná je to neskromné, ale sám sebe považuji za člověka dospělého, dětinského chování se snažím vyvarovat. Ostatně doktor Vlach o mně tvrdí, že se chovám jako starý suchar. Považuji to za kompliment.
Dědečkova hra je zkouškou pro mé nervy, jakkoliv nejsem dobrým hráčem. Byl jsem nucen jej upozornit, že provedl v jedné hře rošádu třikrát, pokaždé na jinou stranu. Nepřijal to dobře a uštědřil mi přednášku o svých šachových zkušenostech.
"Pánové, nerada ruším vaši šachovou disputaci, ale za chvíli se bude podávat večeře!" ozvalo se ode dveří, a nám se naskytl krásný výhled na neodolatelný úsměv slečny Barbory. Kdo by v takové chvíli pokračoval v hádce? A tak jsme sklapli šachovnici.
"Vypadají dospěle," pomyslela si slečna Barbora pobaveně, "ale hádají se jako malí kluci."