Sopra Minerva II

Bruno se po svém útěku z kláštera krátce živil učením gramatiky a astronomie. Napsal toho opravdu hodně, včetně komedie Candelaio.
Druhá část popisuje obřad církevní klatby, tedy především zbavení kněžské funkce, který proběhl v únoru 1600 pravděpodobně v kostele u Minervy; "heretika" prý oblékli do církevního roucha a dali mu do rukou eucharistické insignie, aby mu je pak obřadně sebrali a roucho strhli; poté mu speciálně ustanovený biskup oholil hlavu, aby zanikly jakékoli zbytky tonzury, a odřezal kůži na rukou, které se dotkl olej svěcení. Jan Hus tím prý také prošel.
"Nullanus": Bruno byl z Noly u Neapole a přídomek "Nolanus" užíval jako literární jméno. V Klementinu je jedna jeho kniha, kterou věnoval Tychonovi Brahe. Ten s tím, co je v ní napsáno, zjevně nesouhlasil, hodně tedy po stranách škrtal a na poslední stranu napsal "Nullanus, nullus et nihil, convenjunt rebus nomina saepe suis", tedy "Nicák, nikdo a nic. Jak často souhlasí jména s věcmi, které označují." Viz zde, 3. strana odzadu:
https://books.google.cz/books?vid=NKP:1002588142&printsec=frontcover#v=o...
Nevím, zda-li se to Brunovi doneslo, ale předpokládám, že ano.
Oprava, později: bylo to v Římě ne u Minervy, ale v san Agnese (ale název už nebudu měnit, ta dávná bohyně moudrosti mi přijde pro Brunovu cestu docela příznačná). Jeho proces (i ten Galileův) se ale konal v budově, která je s klášterem sopra Minerva ve stejném bloku domů (nyní Biblioteca Casanatese). A jeden z členů komise, kardinál Bellarmino (nyní svatý), je pohřben v kostele u sv. Ignáce v kapli asi 20 m vzdušnou čarou od tohoto místa ... toliko k topografii.