Město

Obraz si přišel vyzvednout mladý augustiniánský prelát.
Pobaveně pozoroval proměnu výrazů na jeho tváři – od počátečního úžasu a ohromení z přítomnosti božství v lidské mizerii, které přešlo v krátkou zbožnou kontemplaci, až k náhlému rozpoznání, které bylo prozrazeno ruměncem. (Ano, je ještě velice mladý, pomyslel si s jistými sympatiemi.) Vzápětí hezký obličej zbrázdil poněkud zděšený výraz usilovného kalkulu: Magdalénu – proč ne, Judith – budiž, ale Pannu Marii, královnu žen, přece nemůže představovat ta, která na nároží rozdává Venušino kočičí zlato … současně ale nesmí dát najevo, že ji zná, nejspíše z hodně osobní zkušenosti.
„Nějaký problém?“
„Ti poutníci … mají moc špinavé nohy!“

1. Kdo má v Sixtinské kapli největší svaly?

2. Kdo sedí na vrátnici Vatikánské knihovny?
a) paní vrátná
b) vzdoropapež
c) robot

3. Jaké právo má ve Svatopetrské bazilice rytíř řádu Řehoře Velikého?
a) nemusí mu rentgenovat batoh
b) švýcarská garda má povinnost mu salutovat
c) může vjet do kostela na koni

4. Jaké obchody jsou uvnitř turistům nepřístupných prostor Vatikánu?
a) parfumerie
b) noční klub
c) církevní potřeby

5. Co dělá socha Anity Garibaldi na Janiculu?
a) drží nemluvně
b) jede na vzpínajícím se koni
c) střílí z bambitky

6. Kolik prstů ukazuje anděl s hřeby na Andělském mostě?

Římský kostel svaté Cecílie patří k svorníkům tisícileté historie Věčného města, místům, kde lze procházet staletími.
Už zvenčí za renesančním průčelím vidíme elegantní románskou věž. Uvnitř upoutá úžasná barevná raně křesťanská mozaika v apsidě. V půlkruhu kolem Krista stojí svatí včetně Cecílie.
Ovšem dole vidíme zcela jinou Cecílii. Sochu ležící pod oltářem. Ne spící oduševnělou světici. Jen mrtvé tělo s odvrácenou hlavou a pokrouceným krkem, ač jemně vypracované z bílého mramoru. Umučené, odhozené.
A pod podlahou se ukrývá jiný svět. Krásně vymalované výklenky stařičké krypty. A kolem ponuré chodby v místech, kde stával velkolepý římský domus, snad příbytek samotné světice.

První třída. Informativní povídání. Průkazka, první kniha (Klouček Smítko).
Střední. Nesměle klepu na dveře Egyptologie.
ETF. Jako Dante zjišťuji, že v šeolu hodně zajímavého.
Berlín. Profesor Bethge mi podává vazbu Berlínského kodexu. Zamilována na první dotek.
Bayerische Staatsbibliothek. Zde vše. Vedle park, potok hnaný umělým proudem. Domorodci skáčou, přidávám se. Nebezpečné, krásné.
British Library. Strašná výslovnost přijímána blahosklonně. Katalogy naprostý bordel. Fascinovaně čtu pasáže počátku Genesis, obtisklé v pergamenu, i když inkoust zmizel.
Vaticana. Hippolytos, kamenný vzdoropapež na vrátnici, mne kupodivu pouští. Legrační italština přijímána mile. Rozmanití badatelé, studující obrovské iluminované rukopisy. Mnich s nakroucenými kníry kouří na nádvoří dýmku.

Nejprve samoobsluha. Dle vůně poznávám - jsem opravdu v Itálii. Mandarinky, sýr.
Pak dolů, podchodem, kolonádou na náměstí. Racci krákají a pokukují. Místo, kde stávala jedna z pyramid, mezi nimiž ukřižovali Petra. Piju od dráčků. Dlouho čekám na přechodu. U Tibery volavka. Na mostě anděl s hřeby ukazuje, jak je práce s kladivem nebezpečná. V kostele za hlavní ulicí postává „první noha, která vkročila do Kristova hrobu“. Dobře známou cestou do cukrárny nedaleko Pantheonu. S lékořicovou zmrzlinou usedám u sloníka, vyndávám Porfyria, čtu, jak přemluvili Plótína, aby ve zdejším Iseu vyvolali jeho ochranného démona, ale místo něj přišel některý z bohů.

Stanice byla nedaleko. Policisté, mající plné ruce práce s prázdnou čekárnou, mne přijali za půl hodiny.
"Descending Monte Mario, I was bitten by two dogs..."
???
Ukazuji proděravělou nohu.
Pochopili. Dostala jsem formulář "ztratili jste / ukradli vám", škrtám, připisuji italsky "Dva psi mi sežrali nohu". Vnucuji papír, na který jsem vše anglicky sepsala (včetně mapy), kdyby se to přihodilo někomu dalšímu, nemusel by přežít. Vysvětluji lámanou italštinou, ale mám nezvratné tušení, že moje hlášení bude zakopáno do hromady jiných.
Ale jedno nevědí - ten incident mne změnil. Dvě malá kousnutí, a v Římě bude se dvěma psodlaky v řadách policie mnohem bezpečněji ...