Předchozí zde.
A je to. Příběh operace Ticho po pěšině dospěl třicátou třetí epizodou ke svému závěru. Daniel a jeho přátelé se se svými věrnými čtenáři loučí. Na viděnou za rok.;-)
NESOUTĚŽNÍ dárek pro věrné čtenáře.:-)
"Danieli...," vydechl Vraspír a v jeho hlase znovu zazvonil smích. Opatrně pohladil Daniela po rameni. "Přivedu ostatní."
"Počkej... Slyšel jsem tě zpívat...," řekl Daniel přerývaně. "Hymnu kadetů... Potom hymnus tunelů, přivolal mě."
Vraspír se uchechtl. "Tu jsem napsal, když jsi byl tenkrát v kómatu. Neříkej Jaroslavovi, že tě zpět přivedla moje písnička. Nepochopil by to."
Daniel se bolestně pousmál, jeho obličeji ten pohyb vadil. "Prosím... Je ochránce. Jako ty," žádal Vraspíra slabým hlasem.
"A oba strážíme to stejné," překvapivě neodporoval Vraspír.
"Prosím...," šeptal Daniel.
Vraspír pochopil nevyřčené. Zákon Danielovy prosby před ním jediný nikdy nepukl.
"Chce tě vidět," oznámil Jaroslavovi.
KONEC
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Pan profesor je v pořádku, to
Peggy
Pan profesor je v pořádku, to se mi ulevilo!
Děkuji moc za komentář.
Profesor
Ne tak úplně, cesta k uzdravení je ještě dlouhá. Ale tady už ponechám Danielovi soukromí.
Děkuji za přízeň.;-)
Díky za moc pěkný seriál,
Arenga
Díky za moc pěkný seriál, ráda jsem ho četla a bude se těšit zase za rok!
Děkuji
Profesor
za Tvá milá slova. ;-) Za rok na přečtenou.:-)