Nádherně bolavé

Minerva se pohodlně usadila a zvedla obličej k obloze.

„Je nádherný den,“ vydechla. „Vlastně všechny dny jsou teď nádherné. Kvetou kytky, zpívají ptáci, ve vzduchu voní magie. Harry si bere Severuse a já si za to beru zásluhy. No opravdu, ti dva jsou tak zabednění, že by kolem sebe tančili ještě bůh ví jak dlouho. Kdepak, žádné otálení, život je třeba užívat.“

Ředitelka Školy čar a kouzel v Bradavicích vstala a položila ruku na hladký povrch bílé hrobky. Sevřelo se jí srdce a v očích se jí zaleskly slzy. Byly to nádherné dny… Jen kdyby se jí tak hrozně nestýskalo.