Nostalgie

Letos jsme měly zajímavé jaro.
Ze začátku to tak nevypadalo. Přiletěly jsme do zimního bytu ve starém stromě a už tam jednoduše nebyl. Prý ho pokáceli lidé, ještě než se nastěhujeme. Co teď?
Vydaly jsme se na doporučení místních na jakýsi balkon.
Posbírali nás tam, nastěhovali do zimních garsonek a odnesli do sklepa.
Na jaře jsme se probudily hladové a vyhublé. Naordinovali nám pár dní lidské péče.
Neměly jsme na krku hladové řvoucí dítě, jídlo jsme dostaly pod nos a co hrdlo ráčilo, třiadvacet hodin denně jsme spaly...
Pak jsme byly vypuštěny.
Letos na podzim letíme najisto na tentýž balkon.