Má tvář bude mým soudcem

Smrtelná rána a padající střepy. Nejlepší přítel, jediný přítel a nyní vinno smrtí! Sedm let neštěstí následovaných věčností utrpení. Nekonečné světlo, zlatavá brána a tvář klíčníka. Ta zamračená tvář! Zástupy vrahů, tyranů a zločinců a pro všechny nakonec úsměv a otevřené dveře. Zamračená tvář, zamračené nebe, oheň. Nekonečná bouře, strach a věčnost.
Ve střípcích leží odraz kozlí hlavy. Odmítnutí daru, odmítnutí naděje, odmítnutí oběti, odmítnutí života. Padlí se radují, Matka pláče a Beránek mlčí. Ach, to mlčení! Boháč od Lazara při nebeské hostině, vrah děťátek ve věčné radosti. A smutný pohled Beránka!

Vzkřísen na nemocničním lůžku se rozhodl žít. Věčně.