Na břehu řeky

Mademoiselle Dupuis seděla na břehu řeky. Zamyšleně koukala do vody.

"Ahoj Maru!" ozvalo se za jejími zády.
"Mademoiselle Dupuis," zvedla se Marie a objala svého nejmilejšího přítele Michala.
"Áh, omlouvám se, mademoiselle," Michal se uklonil a naznačil políbení ruky.

Byli si hodně blízcí. I když Marie byla... zvláštní. Byla okouzlující.
Ale byla taky... idiot.
Michal tohle označení nestrpěl. Jednou se kvůli Marii i popral.
Nicméně, Marii to vystihovalo dokonale - okouzlující idiot.

Málo lidí mělo pro ní pochopení.
Jí to ale nevadilo. Měla Michala. Byla šťastná.

Seděli spolu na břehu řeky. Mademoiselle Dupuis vyprávěla příběhy.
Michal se usmíval. Bylo jim hezky.