Já mám plán.

„Vitkore," zamručel starý Korner pod vousy. „Když ale bude lid panikařit začnou dělat pořádnej nepořádek."
Viktor si škrábal na bradě počínající strniště a hleděl z okna ven. „To já vím, pane Korner, to já vím," otočil se k malému vládnímu shromáždění, ruku si otřel o nažehlené kalhoty. „Ale nikdo nechce nepořádek, ne? Pak totiž přijdu já, tedy my samozřejmě, a navrhneme přátelské řešení."
Místnost byla tichá. Všichni věděli co Viktor řekne, jen nikdo nevěřil, že to opravdu uslyší. „Já se dočasně ujmu vlády se vším všudy, dokud se situace neuklidní. Hoši, věřte mi. Já mám přece plán."
Všechny polilo horko.