Beznaděj v pevnosti Sveaborg

Během Finské války (1808-1809) obsadila ruská armáda město Helsinki, poblíž něhož se nacházela mořská pevnost Sveaborg (dnes Suomenlinna), toho času pod švédskou vládou (stejně jako celé Finsko). Obránci pevnosti, kterým velel Carl Olof Cronstedt, tak byli odříznuti od zbytku švédské armády.
Oproti očekávání dlouhého obléhání silně vyzbrojené pevnosti přezdívané "Gibraltar severu" však Cronstedt Sveaborg vydal Rusům již po dvou měsících obklíčení.
Tato překvapivě rychlá kapitulace nebyla dosud stoprocentně objasněna. Cronstedt byl ve své době podezírán ze zrady a strávil zbytek života v Rusy ovládaném Finsku bez možnosti vrátit se na švédskou půdu. Nikdy se ovšem neprokázalo, že by Cronstedt přijal od Rusů jakýkoliv úplatek.
Existuje však hypotéza, která Cronstedtovu rychlou kapitulaci vysvětluje: Přestože byla ruská armáda aspoň zpočátku početně slabší než švédští obránci, pomocí fingovaných příchodů posil je dokázala přesvědčit o opaku. Kromě toho Rusové v Helsinkách vydávali falešné noviny se zprávami o úspěších ruského tažení, které se přes korespondenci vojáků s jejich rodinami zůstávajícími ve městě dostávaly do pevnosti a demoralizovaly tak obránce.
Po skončení Finské války pak pevnost, stejně jako celé Finsko, zůstala pod vládou Ruska, a to až do roku 1918, kdy Finsko vyhlásilo nezávislost.