Kopr okolo nich byl vysoký, Tobiáše dokonce napadlo, že nemá daleko od malých stromků. Pomalu sunul nohu za nohou, doufal, že když půjde pomalu, oddálí setkání tak daleko, že už ho nikdy nedožene. Kdyby dělal vždy krok o půl menší než ten předtím, nikdy by tam nedošel.
„No tak, pospěš si," houkl na něj Hlavička-Měsíc, který cupital několik desítek nepůlených kroků před ním. Tobiáš něco v odpověď zamručel a trochu přidal. Dokonce zvedl hlavu a uviděl, že moře kopru už je v odlivu a přichází pláž pampelišek. Už byli blízko.
„Počkej!" zvolal na chlapce před sebou. Tady nechtěl jít sám.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Neznám fandom, ale trochu mi
Aries
Neznám fandom, ale trochu mi to připomíná prastarý večerníček o chlapečkovi, který se zmenšil a vlezl nejdřív do včelího úlu a potom do mraveniště
Tobiáš!!! Báječně napsané
Effatha
Tobiáš!!! Báječně napsané drabble, úplně mám pocit, že musím jít a honem si knížku zase přečíst
Koupil jsem Tobiáše jako
Faob
Koupil jsem Tobiáše jako audioknuhu synovi, dle Tvého úryvku jsem snad neprohloupil, vypadá jako velmi zajímavý a magický svět!