Poprvé

Statečně odolávala. Pokaždé, když jí položil tu neustále omílanou otázku, řekla ne. Pokaždé. Nikdy se nechtěla ani podívat, skutečně se poctivě snažila zůstat u své knihy, svého rozkoukaného dokumentu, u mytí nádobí nebo vaření.
Jednou si řekla, že by mohla udělat výjimku. Jen nakouknout. Jedním očkem, přimhouřeným, aby se to náhodou nezvrtlo. Nakonec nevydržela. Nakoukla.
Vlastně to bylo docela zajímavé. Příště už měla otevřené obě oči. Pak se dokonce dívala dobrovolně. Nevyhledávala to, to si myslet nesmíte. Na takové věci ona nebyla. Rozhodně něco podobného nechtěla zkoušet!
Vydrželo jí to jen do prvního kopnutí, pak už ji od Minecraftu nedostali.