Obyčejný život

Mladý spisovatel ležel na dece pod stromem a hleděl na oblohu. Vedle něj ležela spící Múza s hlavou položenou na otevřené knize, vyčerpání z maturity stále znatelné v jejích rysech.
S lehkým optimismem čekal, že se vzbudí sama a oddaloval okamžik, kdy ji bude muset ze snění vytrhnou on.
Až se Marie vzbudí, společně složí věci do tašky a půjdou domů. Po cestě nakoupí potraviny a k večeři uvaří něco dobrého. Pak si budou číst nebo hrát deskovky nebo si pustí film, a až budou usínat, Filip jako pokaždé poděkuje vesmíru.
Prsty jemně pohladil Múzu po vlasech.
Ještě chvilku počká.