Trocha nesoutěžní lyriky, co jsem slíbila.
Dívá se k obzoru, kde v sluneční záři zapadá loďka, paprsky kreslí si po hladině, pohlcují moře.
Vlny odnesou všechny kožešiny, zbraně i šperky - odějí se do vzácné kůže, uchopí hladovými ústy těžké kladivo a ponoří ho až na samé dno, do vlasů a vousů rákosí vplete si kroucené šperky, i ty z Anglicka a Irska.
Loďka tiše skřípe, dívka s copy tiše pláče, chladný vzduch tiše šumí a tvář je v ohni nezřetelná.
Plameny pohlcují hrdinného válečníka, žal pohlcuje jeho milou, voda pohltí nakonec jejich duše.
Křik ptáků.
A ona se dívá, dívá se a nikdy již se nerozletí.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Djó lyrika! To je moje!
kytka
Djó lyrika! To je moje!
Krásné, skoro si to umím představit zhudebněné jako irskou baladu.
Moje taky <3
Lejdynka
Moje taky <3
Děkuju moc! Irská balada velice potěšila. Taky to je mírně inspirované.
Je to nádherně krasosmutné.
Peggy
Je to nádherně krasosmutné.
To jsem ráda <3 Díky!
Lejdynka
To jsem ráda <3 Díky!
to je nádherný
Aries
to je nádherný
Děkuju! <3
Lejdynka
Děkuju! <3